Tůně zadrží vodu i zeminu

Umístění sedimentačních nádrží, které zachytí zeminu splavovanou při deštích a zároveň poslouží k zadržení vody v krajině, bylo 10. a 11. prosince předmětem jednání zástupců 1. základní organizace Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí u jejich slovenských kolegů z Občanského sdružení Alcedo v Čadci.

„Větší problém než vysychající mokřady na Slovensku představuje eroze půdy, k níž dochází vlivem rozsáhlé kůrovcové těžby na tamních svažitých stráních za použití těžké techniky,“ vysvětluje jednatel valašskomeziříčských ochránců přírody Milan Orálek. Zástupci sdružení, která za finanční podpory evropských strukturálních fondů prostřednictvím programu Interreg V-A společně realizují mezinárodní projekt na záchranu mokřadů, navštívili lokality navržené k vyhloubení sedimentačních nádrží.

„Slovenští kolegové vytipovali okolo 10 míst na pozemcích státních Lesů SR uvnitř Chráněné krajinné oblasti Kysuce. Hydrobiolog a odborný garant projektu Miloš Holzer všechny zhodnotil jako vhodné pro založení nádrží,“ informoval Orálek. Přesné umístění sedimentačních nádrží bude záviset na typu podloží v daných lokalitách. „Bude třeba vybagrovat je do hloubky 1,5 metru. Stěny budou svažité, aby tůně byly snadno přístupné vodním živočichům, kteří se v nich budou rozmnožovat,“ dodává ekolog.

Nádrže by při své velikosti a hloubce měly zvládnout příliv splavované půdy po dobu nejméně 5 let. Potom bude nutné zeminu odtěžit a rozhrnout po okolí. „Její navrácení na lesní stráně by bylo příliš nákladné, navíc by při deštích byla neustále splachována zpět do údolí. Proto je vhodnější zadrženou půdu ponechat v blízkosti nádrže a v budoucnu zde například vysadit stromy,“ objasňuje Orálek s tím,, že k bagrování dochází zásadně v zimě, kdy život v tůních utichne.