Vyhloubili tůně, vyměnili dřevěné schody a hatě

Obnovu mokřadních tůní završili členové 1. základní organizace Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí. Naplnili tak úvodní část mezinárodního projektu, který společně se sdružením Alcedo ze slovenské Čadce realizují každý na své straně hranice. Nyní budou obnovené tůně průběžně udržovat.

Jako poslední z 26 malých vodních ploch, rozesetých v různých částech Vsetínska, ekologové vyhloubili soustavu 4 tůní v Lidečku, jež zároveň poslouží jako protierozní nádrže. „Obnovili jsme je velmi šetrně pomocí bagru. Jedině tak zajistíme příhodné podmínky pro život a rozmnožování živočichů vázaných na vodní prostředí – mloků, žab, šídel, vážek i lesní zvěře, která se sem chodí napájet,“ vysvětluje ochránce přírody Milan Orálek.

Tůně o průměru od 4 do 20 metrů jsou v těchto místech už dlouho, ale vlivem rozsáhlého splavování půdy z přilehlého svahu málem zanikly. „Zvláště v posledních třech letech byla eroze způsobená přívalovými dešti tak velká, že zde téměř žádná vodní plocha nezbyla,“ dodává Orálek. Největší středová hloubka obnovených tůní činí 1,5 metru. Jejich břehy jsou mírně nakloněné, aby se živočichové snáze dostali do vody i z ní.

Součástí projektu jsou i protierozní opatření v turisty hojně navštěvovaných Čertových skalách, rovněž v Lidečku. „Stékající voda z přívalových dešťů vytváří na přístupových stezkách hluboké brázdy, které jsou pro pěší nebezpečné. Také vlivem sucha zde ubývá půdní a travní skryt. Obojímu jsme se už před téměř 30 lety pokusili zabránit stavbou dřevěných schodů a hatí,“ připomíná ekolog.

Chodníky z měkkého dřeva však z velké části shnily, a proto je ochránci přírody vyměnili a přidali k nim dalších zhruba 250 schodů. Vyrobeny jsou z dubového dřeva, které poskytla obec. „Bylo to pět kubických metrů kulatiny, získané probírkou v obecním lese. Tento materiál by měl vydržet desítky let,“ upřesňuje lesní správce Stanislav Brhel.

Schody a hatě z trvanlivého dubového dřeva nyní obepínají celé Čertovy skály. Kromě toho, že brání erozi půdy, umožňují horolezcům a ostatním návštěvníkům snazší a bezpečnější průchod okolo skal. „Náš projekt tím nepřímo podporuje rozvoj turistického ruchu,“ doplňuje Orálek.